Cagliero 11 - červenec 2013

Co je nového ve světě misií? Přečtěte si další číslo salesiánského misijního měsíčníku!

“Náš apošolát stále není dostatečně misionářský, to znamená, že věnuje jen malou pozornost potřebě počátečního hlásání nebo obnoveného hlásání evangelia.”

P. Pascual Chávez, SDB, hlavní představený

PDF formát v českém plném znění a s fotkami ke stáhnutí zde.

– Úvodní slovo P. Václava Klementa, rádce pro misie

Drazí bratři a přátelé salesiánských misií!

Počátkem roku 2013 jsem uskutečnil animační návštěvy ve 20 provinciích, z nichž většina byla založena v posledních dvaceti letech. Ve všech místech, kde působíme, máme úmysl vytvářet i misijní společenství.

Jsem přesvědčen, že nejlepší způsob, jak posílit misijní kulturu, je skrze společenství! S mnoha provinciály, delegáty pro pastoraci mládeže a delegáty pro misijní animaci sdílím svůj sen – založit nebo obnovit misijní skupiny při všech salesiánských domech na světě! Existuje spousta konceptů „misijní dětství (ZŠ)“ až po misijní dobrovolníky (mladí dospělí). Je zřejmé, že misijní skupiny hrají strategickou úlohu př budování domů, kde se mladý salesián učí dynamice misijní animace.

Co misijní skupina dělá? V Itálii se rozvíjí kolem “scuola di mondialità”, v Kongu ji nazýají“Cercle missionaire“, „rumis” v Mexiku a “DB Volunteer Group” v Japonsku. Jde o misijní skupinu, která má na zřeteli především misii ad gentes v komunitě (SDB nebo EPC), pravidelnou modlitbu za misie a misijní povolání(např. každého 11. dne v měíci misijní růžnec), misijní informace na webu, nástěnkách, sociáních sítích, videoprojekce o misiích, misijní formace, plánované návštěvy. Ale nejdůležitější jsou misijní činnosti ve venkovských komunitách, chudých čvrtích bez kněze, návštěvy rodin žijícíh daleko od farního společenství. Misijní skupina je přece rozdíl! Salesián objevuje čsto “povolání” díky tomu, že doprovází misijní skupinu! A někdy zase mladí lidé pomáhají “obrátit” salesiána, který doprovází misijní skupinu.

Tak šťastnou cestu!

P. Václav Klement, SDB

Rádce pro misie

 

– EVROPA HLEDÁ NOVÉ MISIONÁŘE

Provincie –  stát  – požadované jazyky prostředí a nezbytné schopnosti misionářů

Rakousko –  němčina – střediska mládeže, oratoře ve farnostech, práce s přistěhovalci

Velká Británie –  angličtina – duchovní centra, přistěhovalci – potřebují mladé SDB

Irsko – angličtina – duchovní centra pro mladé, potřebují mladé SDB

Albánie, Kosovo – albánština, italština – prvotní evangelizace, nedostatek personálu, zejména salesiánských koadjutorů

Itálie – italština, španělština, angličtina – projekt Sacro Cuore (přistěhovalci Řím), Projekt Janov (Ekvadorci)

 

– Svědectví španělského misionáře v Peru Josého Vázqueze Gala lega

Je třeba se něčemu odnaučit, aby se člověk naučil něco znovu

Někdy by se dalo pochybovat, zda člověk může udělat další krok a být štědřejší a jít jako salesiáni tam, kam nás Bůh posílá. Tam, kde na nás čekají lidé, kteří nás potřebují k tomu, aby se stali lepšími lidmi, lepšími věřící i lepšími odborníky pro společnost. Pokládal jsem si tuto otázku vážně v posledních deseti letech. Hlavní představený P. Pascual Chávez nakonec v lednu 2010 přijal moji žádost odejít do misií.

ěkdy by se dalo pochybovat, zda člověk může udělat další krok a být štědřejší a . Tam, kde na nás čekají lidé, kteří nás potřebují k tomu, aby se stali lepšími lidmi, lepšími věřící i lepšími odborníky pro společnost. Pokládal jsem si tuto otázku vážně v posledních deseti letech. Hlavní představený P. Pascual Chávez nakonec v lednu 2010 přijal moji žádost odejít do misií.

V září 2010 jsem patřil mezi asi 40 salesiánů, kteří tvořili 141. salesiánskou misijní výpravu. V tomto měsíci jsme se pohybovali mezi Římem a Turínem na kurzu pro nové misionáře. Během kurzu jsme diskutovali a rozpoznávali, co to znamená být misionářem v jiné kultuře, v jiném jazyce, s jinými zvyky, které nám nejsou vlastní. Je důležité a nezbytné se něco odnaučit, abychom se mohli znovu něco naučit. Další zásadní věc je překonat kulturní šok. Je také důležité inkulturaci vnímat jako společnou cestu a setkání s těmi, pro které pracuji a s nimiž žiji, aby se náš život a naše výchovné aktivity stávaly srozumitelnější a naše evangelizační dílo důvěryhodnější. Rizika v životě misionáře mohou být mimo jiné sebeuspokojení v práci a v důsledku toho izolace a pocit neschopnosti v kontextu, v němž člověk žije, čistý aktivismus, který vede ke ztrátě smyslu, proč a pro koho mám dělat to, co mám, což nakonec vede k odloučení od Boha, který je základem toho, co dělám. Abych překonal problémy s adaptací na misiích, snažil jsem se naslouchat radám, snažil jsem se chápat jinou realitu a překládat v  modlitbě to, čím jsem procházel a ty, se kterými jsem žil (mladí salesiáni, laici…).

Těm, kteří uvažují o podobném kroku ve svém žvotě, doporučuji být velkorysý a nebát se. Obtíže se překonávají tvrdou prací a modlitbou, otevřeností vůči ostatním, nadšením z vlastního povolání tím, že nabízím vše Pánu, který nás volá, abychom byli svatí. Maria nás doprovází a vede nás za ruku směrem, kde jsme podle Boží vůle schopni v plnosti odpovědět na jeho volání.

Laik José Váquez Gal lego

Šaněl, misionář v Peru

 

– O světovém dni mládeže 2013

Ať jsou naše farnosti více misijní!

Světový den mládeže v Rio de Janeiro (23.-28. července) je vhodnou příležitostí k zamyšlení nad dopisem hlavního představeného o salesiánské službě mládeži, kde zdůraznil, že “náš apošolát stáe není dostatečěmisionářský, to znamená, že věnuje jen malou pozornost potřebě počátečního hlásání nebo obnoveného hlásání evangelia.”

Pokud jde o farnosti, které byly svěřeny salesiáů, P. Pascual Cháez upozornil na něteré aspekty, které mají bý naléhavě zkoumány. Mezi ně patří:

 větší podpora misijního stylu apošolátu… s projektem evangelizace a počátečního hlásání evangelia těm, kteří jsou vzdálení, stálé a navazující programy výchovy k víře, a to zejména pro mládež a rodiny;

prosazovat více misijní a salesiánskou pastorační metodiku a s velkou výchovnou citlivostí přijímat lidi tam, kde jsou, probouzet v nich touhu otevřít se víře, a zapojit je do stálého a postupného rozvoje křesťanského způsobu života.

– Salesiánský misijní úmysl

Region jižní Asie – Aby rostla misijní povolání ad gentes v jižní Asii a sílila vytrvalosti v povolání u mladých spolubratrů – misionářů.

Region jižní Asie má ročně v průměru 130 noviců, ale pouze průměrně 7 misionářů ad gentes je vysíláno každoročně hlavním představeným. Existuje několik iniciativ, jak oživit misijního ducha. Různé formační domy obnovily misijní skupiny. Během posledních dvou let byly založeny misijní aspirantáty – jeden v Sirajuli (provincie Guwahati, SV Indie – pro šest provincií na severu) a druhý v Chennai-Perambur (provincie Chennai pro pět provincií na jihu). Probíhá modlitební kampaň za misijní povolání ad gentes. Jihoasijský region přijímá výzvu hlavního představeného, že nyní je čas reagovat na milosti obdržené prostřednictvím více než 400 misionářů, kteří se starali o růst salesiánského charismatu na indickém subkontinentu.