Cagliero 11 - prosinec 2014

“Nevzdal jsem se své misijní touhy, ale rozhodl jsem se, že o tom nebudu mluvit se svým nadřízeným. Místo toho jsem se rozhodl zříci se vlastní vůle a řekl jsem si: “Pokud Bůh chce, abych byl misionářem, povede mě a ukáže mi cestu.”

klerik Donbor Jyrwa z Indie

misionář v Bulharsku

Co je nového ve světě misijí?

PDF formát v českém plném znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE 

 

– Úvodní slovo P. Guillerma Basaňa, hlavního rádce pro misie

Drazí bratři, vážení přátelé!

Vzpomínám si, že v jedné africké zemi komentovala starší dáma vzhled starého a svatého misionáře: “Vousy jsou bílé a dlouhé, ale jeho oči jsou oči dítěte.” A skutečně, bylo tomu tak! Misionář ad gentes se musí nutně “stát dítětem”. Zpočátku se učí všemu: mluvit, zdravit, jíst, oblékat.

A tak kousek po kousku se jeho duše a jeho oči stanou očima dítěte, přesně jak chce Ježíš: “Nebudete-li jako děti, nikdy nevstoupíte do nebeského království!” Z tohoto důvodu misionář zažívá velmi zvláštní kouzlo při kontemplaci Jezulátka, které se stalo malým pro lidstvo všech kultur a všech národů!

Přeji vám plodné a šťastné Vánoce 2014! Abyste byli “jako děti”. Je čas pohlédnout jasnýma očima Jezulátka a učinit z nich svoji misijní školu. Naučte se být kontemplujícím misionářem: “Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha!“

Díky!

                                                              P. Guillermo Basañes SDB
                                                                        hlavní rádce pro misie

 

– Oslavte dvousté výročí narození Dona Boska příspěvkem k misijní činnosti naší kongregace

„… Chci říct něco jednoduchého a jasného: misijní rozměr je součástí naší identity.

Kulturní rozmanitost, multikulturní a interkulturní situace jsou pokladem, k němuž v tomto šestiletém období směřujeme.“

Papež vyzývá k evangelizaci všech národů a i my zaměřujeme svůj pohled na to, abychom poznávali naši identitu a misijní charakter naší kongregace. Don Bosco si přál, aby Salesiánská společnost byla rozhodně misijní. V roce 1875 si mezi malou skupinou prvních salesiánů jich vybral deset a poslal je do Ameriky; do své smrti vyslal 10 misijních výprav a těch 153, kteří byli v Americe v době jeho smrti, představovalo téměř 20% salesiánů v roce 1888.

Tato misijní identita, uchovaná a rozvíjená během dalších let, vedla ke svolání zvláštní generální kapituly. Formulovala speciální výzvu, již chci obnovit dnes na prahu dvoustého výročí narození Dona Boska a jako živou poctu pro něj: “Zvláštní generální kapitula vyzývá všechny provincie, a dokonce i ty nejméně početné, aby uposlechly výzvy koncilu a následovaly odvážně příkladu našeho zakladatele a přispěly, a to i dočasným způsobem, k šíření Božího království.“ (ZGK ,č. 477)

Upřímně věřím, drazí spolubratři, že tato výzva má svoje plné opodstatnění v současné situaci naší kongregace. Když mluvím o poctě Donu Boskovi při oslavě dvoustého výročí jeho narození, nedělám to v prázdném duchu oslav, nebo kvůli statistice, ale proto, že jsem opravdu přesvědčen – a to bylo smyslem 27. GK – že velké bohatství naší kongregace je v její misijní síle, připravenosti být tam, kde je nejvíce třeba v evangelizačních aktivitách, i když všechny naše snahy nacházejí uplatnění všude, kde se vyskytujeme.”

P. Ángel Fernández Artime SDB
hlavní představený salesiánů
(výňatky z AGK 419)

 

– Moje misijní radost: práce pro nejzanedbanější v bulharské společnosti

Moje misijní povolání vzniklo během aspirantátu v roce 2001,

kdy jsem dostal šanci pomoci P. Carmelo Attardovi – starému misionáři z Malty. Byl velice pracovitým misionářem. Byl jsem dojatý jeho náboženskou věrností. Postupně se také u mě projevila touha stát se misionářem. Informace z misíí na vývěsce a příležitostné návštěvy misionářů mé misijní nadšení ještě posílily. Hned po svém aspirantátu jsem mluvil mnohokrát o své touze s provinciálem,
ale on nebyl ochoten poslat mě do misií, a to ani po mém postnoviciátě.

Nevzdal jsem se své misijní touhy, ale rozhodl jsem se, že o tom nebudu mluvit se svým nadřízeným. Místo toho jsem se rozhodl zříci se vlastní vůle a řekl jsem si: “Pokud Bůh chce, abych byl misionářem, povede mě a ukáže mi cestu.” Jednoho dne jsem byl překvapen, když provinciál rozhodl poslat mě do Itálie na asistenci a na teologická studia. Naštěstí jsem se v Itálii setkal s P. Václavem Klementem, tehdejším rádcem pro misie. Hovořil jsem s ním a on mě povzbuzoval, abych začal s misionářským rozpoznáváním. Nakonec jsem napsal svoji žádost a hlavní představený mě poslal v roce 2012 do Bulharska.

Zúčastnil jsem se kurzu pro nové misionáře, který mi pomohl k jinému pohledu na život misionáře dnes, kdy má přednost svědectví života. Některé okolnosti mohou učinit obtížným kázat evangelium, zatímco jiné okolnosti jsou dokonce lhostejné k evangeliu, ale v obou případech máme být svědkem Krista svým osobním životem. Být dnes misionářem neznamená jen hlásání evangelia ostatním nebo odejít do chudé země nebo pečovat o ostatní, ale znamená to také svědectví skrze náš způsob života, protože náš styl péče o sebe, život a společná práce v komunitě je sama o sobě silným poselstvím evangelia lásky.

Jsem rád misionářem v Bulharsku. To, co mou radost znásobuje, je poslání mezi nejchudšími z nejzanedbávanější části bulharské populace – mezi cikány. I když jsem absolvoval v Bulharsku pouze svoji asistenci – čekám dychtivě na návrat, až zde budu moci nabídnout své služby i jako kněz. Vidím, že nás a církev v Bulharsku čeká světlá budoucnost. Naše poslání mezi cikány se slibně rozvíjí. Ale musíme také zkoumat další možnosti v oblasti vzdělávání a křesťanské formace.

klerik Donbor Jyrwa z Indie
misionář v Bulharsku

 

– Svědek salesiánské misijní svatosti

Ctihodný Attilio Giordani (1913-1972),

otec rodiny, animátor oratoře, salesián spolupracovník, který zemřel jako misionář v Brazílii se svou rodinou, laik, který jako by byl formován přímo rukou Dona Boska, nás nabádá: “V životě není opravdu potřeba říkat, co musíme udělat. Nepotřebujeme tolik kázání, záleží na tom, co děláme. Musíme ukázat naším životem, v co věříme. Není tu co kázat. Kázání je náš život.“

 

– SALESIÁNSKÝ MISIJNÍ ÚMYSL

Za salesiány spolupracovníky v Africe.

Aby byli skutečnými laickými misionáři ve svém prostředí.

Ve 38 zemích salesiánského regionu Afrika-Madagaskar je již více než 1500 salesiánů spolupracovníků. Krůček po krůčku získávají větší povědomí o svém povolání a významné role v oblasti vzdělávání a evangelizace. Benedikt XVI. se ve své exhortaci obrací také k nim: “Povzbuzuji vás k aktivní a odvážné přítomnosti v oblasti politického života, kultury, umění, médií a různých sdruženích. Nebuďte váhaví nebo stydliví, ale buďte hrdí, a to s vědomím, že jde o cenný přínos, který můžete nabídnout
společnému dobru!” (Africae munus, 131)

 

Všechna předchozí čísla “Cagliero 11” jsou k dispozici v angličtině na purl.org/sdb/sdl/Cagliero nebo v češtině na www.sadba.org/novinky/cagliero-11.

Velký dík patří manželům Ratajovým za překlad Cagliera 11, Janě Švecové za korektury a sazbu a Honzovi Baumannovi za webové zveřejnění.