Juchůůů neumřeme, máme oheň…

Trochu zvláštní slova v našem 21. století, ve kterém máme skvělé možnosti. Aby si děti více vážily všech vymožeností doby, přenesly jsme se na našich (prosetických) jarních prázdninách trošku dál do minulosti. A to do samotné starší doby kamenné.

Po příjezdu jsme zjistili, že život opravdu nebyl jednoduchý, zvláště když se lov nevydařil a někdo se u něj zranil, nebo dokonce zemřel (to se nám ale naštěstí nestalo). V tlupě to ale nebylo rozhodující, důležitější bylo, že bylo jídlo, a že ho bylo dostatek.

První den po večeři děti plnily úkoly, podle kterých získaly své jméno a tak se mezi námi proháněli Veverky, Zajíci, Kluchové i Ninja. Druhý den jsme se po ranní mši vydali na běžky. Některé děti byly na běžkách poprvé a tak jsme zvolili kratší trasu v Jablonci. Večer jsme museli bojovat s medvědem, který byl velmi nebezpečný, a když jsme pak utíkali, někteří z nás se zřítili do Macochy. Naštěstí jsme měli moc šikovné děti a ty nás vytáhly.

Další den jsme se vydali na celodenní běžky. Jedna skupina zvládla 14- ti kilometrovou trasu i s blouděním a prudkým sjezdem, občas jsme se museli navzájem sbírat, ale každý to zvládl a dorazil do cíle. Večer jsme se dověděli něco o naší době, o památkách, které jsme zanechaly budoucím generacím, vytvořily si sochy a dramaticky ztvárnily lov na velké zvíře.

Čtvrtý den měl být odpočinkový a děti si mohly vybrat, co budou dělat. Většina k naší radosti zvolila běžky, tak se opět vydaly do Bedřichova, a zbytek navštívil Jablonecké muzeum skla a bižuterie. A odpoledne jsme se všichni šli vykoupat do bazénu. Večer jsme hráli hru, kde jsme mezi tlupami vyměňovaly pazourky, kožešiny a všechny důležité věci. Pro samý obchod nám vyhasnul oheň a tak jsme se museli pokusit ho znovu rozdělat. Po mnoha neúspěšných pokusech se nám to podařilo a šli jsme za tak velký dar poděkovat do kostela, který jsme prozářili našimi svícemi. I přes naprostou únavu všech se noc neobešla bez žertů a tak jsme se ráno vzbudili s pastou na zuby na místech, kde by ji nikdo normálně nehledal.

Ráno jsme tedy umyli vlasy, nehty i zuby, sbalili se a s mnoha zážitky se vraceli zpátky do Teplic. Všechny děti na běžkách byly velmi statečné a už teď se těší na další jarňáky na sněhu.