Misijní zpravodaj z Bulharska - prosinec 2013

Vychází poslední zpravodaj ze světa české salesiánské misie v Bulharsku v tomto roce.

Přečtěte si něco ze života salesiánské komunity v Bulharsku, kde salesiáni pracují s romskou mládeží. Dozvíte se, co se v Bulharsku v uplynulém roce podařilo, co se stále daří, co se chystá a třeba taky to, jak mohou lidé v České republice pomoci tamnímu salesiánskému dílu.

PDF formát v českém plném znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE. 

 – Úvodní slovo o. Jiřího Svobody, misionáře v Bulharsku a ředitele tamní salesiánské komunity

 Milí přátelé,

 srdečně Vás všechny zdravím. Konec roku nám dává možnost ohlédnout se. Dovolte mi, abych zmínil několik důležitých událostí ze života naší komunity v uplynulém roce.

Vydali jsme knihu o salesiánských světcích, bratr Donbor skládal své věčné sliby, časné sliby obnovili Jaroslav Růžička a indický spolubratr Suresh. K naší radosti pokračuje miniinternát v Kazanlaku, jejž momentálně využívají čtyři učni, i činnost střediska v romské machale, kde jsme – Bohu díky – nemuseli z finančních důvodů nikoho propustit. Podařilo se také vytvořit a schválit stavební projekt nového salesiánského střediska ve Staré Zagoře, získat k němu stavebního povolení a posvětit jeho základní kámen. Přestože jsme na stavební projekt i povolení těžce sháněli peníze, nezadlužili jsem se a vše je již splaceno. Pociťujeme skutečně zvláštní Boží pomoc a přímluvu naší Pomocnice i její pobídku, aby se začalo co nejdříve se stavbou.

Vánočním dárkem pro naší starozagorskou farnost bude slavnostní otevření multifunkčního sálu. Podařilo se totiž opravit část sklepních prostor se samostatným vchodem a všechna setkání s farností a dětmi se tak již nemusí odehrávat v našem obýváku.

O Vánocích s „dobre došli“ přivítáme naše tři turínské studenty (Jaroslava, Donbora a Sureshe) a na Nový rok si s nimi zazpíváme na „mnogaja ljeta“…

„Děti nemají brzdy“, stojí na jedné silniční značce. Myslím, že v každodenním životě to platí daleko více o dospělých.

Proto si nám všem dovolím popřát do adventního času trochu přibrždění v aktivitách, možnost ohlédnout se a nasměrovat náš život ke Kristu, abychom se o Vánocích mohli radovat z osobního setkání s Ježíšem.

Děkuji Vám všem za celoroční podporu!

P. Jiří Svoboda, SDB

 

– O animátorském setkání, které v listopadu proběhlo, si můžete přečíst přímo od jednoho z účastníků:

От 22.11.2013 до 24.11.2013 в Казанлък се проведе първият курс за новата група аниматори. Събрахме се 20 младежи от различни градове – София, Пловдив, Раковски, Куклен, Шумен, Казанлък, Стара Загора и др. Темата на курса беше: „Какво е да си аниматор“. Имахме беседи за това какво искаме да направим за децата, с които ще работим. Имахме страхотни игри, които ни помагаха да не скучаем, както и вкусна храна, за да сме енергични.

Митко Борисов

Od 22. 11. 2013 do 24. 11. 2014 se v Kazanlaku konal první kurz nové skupiny animátorů. Sešlo se 20 mladých lidí z různých měst – Sofie, Plovdiv, Rakovský, Kuklen, Šumen, Kazanlak, Stará Zagora a další. Tématem kurzu bylo: „Jaké je být animátorem“. Proběhly diskuse o tom, co chceme předat dětem, se kterými pracujeme. Měli jsme bezvadné hry, díky který jsme se ani chvíli nenudili, stejně jako chutné jídlo, které nám dodávalo energii.

Mitko Borisov

 – Rozhovor s Veselinem Kisjovem, jedním ze zaměstnanců Nadace Dona Boska v Bulharsku

Rádi bychom Vám v prosincovém čísle nástěnky představili Veselina Kisjova, jednoho ze zaměstnanců Nadace Dona Boska v Bulharsku. Společně s o. Jiřím Svobodou, o.Martinem Jílkem, dvěma dobrovolnicemi a dalšími třemi zaměstnanci pracuje pro salesiánské misijní dílo ve Staré Zagoře.

Veseline, jak ses dostal k práci u salesiánů a jak dlouho zde pracuješ?

Pro salesiány pracuji už čtyři roky. Osobně jsem se s nimi seznámil skrze katolickou církev. Moje žena je katolička a já jsem jáhnem v jedné protestantské církvi.

Co je hlavní náplní tvé práce?

Pracuji pro nadaci. V průběhu let se náplň mé práce proměňovala, ale nyní se nejvíce zabývám webovými stránkami nadace a salesiánů. Také věnuji čím dál více času vzdělávací činnosti mezi dětmi a mládeží, se kterými nadace pracuje. Mám rád především sobotní odpoledne, kdy pomocí interaktivních prezentací představuji dětem v machale (= romská čtvrť, pozn. red.) křesťanské hodnoty. Vidím, že je to jeden z nejrychlejších a nejtrvalejších vlivů na děti a mládež.

Jaká jsou specifika práce se salesiány? Jakou roli hraje, že jsou Češi?

Cíle a prostředky salesiánů jsou mi jasné – , Nemohu přesně říct, jak ovlivňuje jejich činnost to, že jsou Češi. Vidím ale, že co se týká „hřiště“, téměř všichni Češi, kteří sem přicházejí (i dobrovolníci), znají množství zajímavých her, které mohou s dětmi hrát. Dalším pozitivem je, ž místní salesiáni tolik neprosazují kulturu, ze které přišli. Je to těžký úkol, ale je vidět, že si na něm dávají záležet.

Jazyková i kulturní odlišnost Čechů a Bulharů pravděpodobně přináší také nedorozumění nebo nejasnosti, které mohou být někdy nečekané nebo zajímavé. Vzpomeneš si na některé?

Samozřejmě dochází k nedorozuměním kvůli jazyku, i když zřídka. Ale to je normální. Jednou z věcí, ve které se často s Čechy názorově rozcházíme, je počasí vhodné pro činnosti venku. Odlišně vnímáme, co znamená, že je venku zima, déšť, vítr. Jen málokdy tu prší a je větrno, proto Bulhaři nejsou v tomto počasí příliš ochotní trávit čas venku. Naopak během horkých letních dnů se chápání „pěkného počasí“ převrací. Salesiáni, kteří zde žijí se s tím již vypořádali, ale čeští dobrovolníci mají během prázdninových veder většinou velké problémy.

Jak mohou lidé v České republice pomoci místnímu salesiánskému dílu?

Na prvním místě – modlitbami. Salesiánská činnost je především duchovní a Vaše modlitby mohou proměnit mnohé, i když často nechápeme, jak konkrétně. Vzdělávací činnost je ale finančně náročná a každý příspěvek, byť skromný, velmi pomáhá. Mnohé sociální problémy romské menšiny zapřičiňuje nízká gramotnost, a proto je tolik potřeba věnovat se právě vzdělávání a výchově.

Děkujeme za rozhovor

Magdalena Braunerová a Vojtěch Kolář