Tábor pro starší farní děti

S nově vytvořenou skupinou starších farních dětí (3. -7. třída) jsme vyrazili do Jižních Čech. Místem pobytu bylo malebné městečko Jistebnice, kde byl v roce 1872 nalezen známý Jistebnický kancionál.

Téma tábora však bylo poněkud jiné a dalo by se popsat větou Život v lepším světě.

S touto myšlenkou byli účastníci seznámeni hned po příjezdu. Byli rozděleni do 4 specializovaných kruhů (vojáci, dělníci, inženýři a sluníčkáři), poznali svého ideového šéfa Tátu Václava, který byl na táboře zastoupen veletýpkem a ostatními vedoucími – týpky.

Zpočátku vše probíhalo hladce, vždyť společným cílem byl spokojený a klidný život bez bojů, hádek, problémů a starostí. Avšak režim postupně tuhnul. Stanovoval nesmyslné požadavky (např. salutování před obrazem Táty Václava), denní výzvy (naučit se hymnu, „yes day“ – se vším souhlasit, a podobně). Tyto požadavky se však některým účastníkům tábora nelíbily a došlo k menším protestům. Ty byly, jak jinak, jednoduše potlačeny a režim tuhnul stále více.

Světlým okamžikem – dobou sjednocení – byl boj proti společnému domnělému nepříteli. Ten byl však rychle poražen a nepokoje v systému stoupaly do krajnosti. Proběhl pokus o vyjednávání a stanovení lepších podmínek pro společný pobyt. Vše vyústilo demonstrací a odchodem z domu – z Nového života.

Když byl další ráno unesen jeden z vedoucích, který sympatizoval s hnutím odporu a také iniciátor tohoto odporu, nebylo možné dále vyjednávat. Došlo k převratu. Veletýpek byl chycen, zatčen a společně s ostatními týpky souzen soudem lidu.

To je stručný popis jedné z prázdninových akcí, jejímž cílem bylo zjistit co je to svoboda, co nás může stát, co pro ni můžeme udělat a také to, že jsou věci, které za nás nemůže udělat nikdo druhý.

Na pozadí etapovky jsme se kochali krásami Jižních Čech, užívali pohostinnosti místních farníků, kteří nám posílali koláče, buchty i kremrole J.

Díky vedoucím, dětem a všem místním, kteří nás moc mile přijali. PK